HISTORIE ČESKÉ NÁRODNÍ BUDOVY

NAŠE HISTORIE V OBRAZECH

Navštivte naši galerii a seznamte se s historií České národní budovy v obrazech.

BNH - History in images Navštivte galerii fotografií

1892 – Založena Bohemian Benevolent and Literary Association (BBLA) sdružující více než osmdesát českých organizací a spolků.

1896 – Dokončení a otevření budovy postavené v novorenesančním stylu podle návrh architekta Williama C. Frohneho ze sbírek české komunity a také ze vstupného z koncertu Antonína Dvořáka v roce 1892.

1897 – BBLA rozšiřuje budovu východním směrem k naplnění potřeb narůstající spolkové činnosti v restauraci, baru, klubových místnostech, ve velkém sálu, divadle a ve sklepní bowlingové dráze a střelnici.

1914 – S příchodem 1.světové války se zvyšuje politické uvědomění v komunitě. V budově prodány dluhopisy “Liberty“ za půl milionu dolarů.

1939 – Politické aktivity zesilují po nástupu nacistické okupace Československa.

1940 - 60’s – S postupným přesídlením československé komunity na předměstí New Yorku se snižuje spolková činnost a budova je stále méně využívána. Prostory budovy jsou pronajímány dalším organizacím.

1986 – Opuštěná a chátrající budova je prohlášena za neobyvatelnou a není dále využívána s výjimkou občasných setkání české komunity až do devadesátých let.

1994 – Budova je Památkovým úřadem města New Yorku prohlášena památkově chráněným objektem.

1995 – Rekonstrukce hlavní fasády podle projektu česko-amerického architekta Jana Hirda Pokorného.

2001 –BBLA předává budovu České republice za symbolický jeden dolar. Vláda České republiky se zavazuje provést rekonstrukci budovy a znovu ji oživit.

2003 – Zahájení první fáze rekonstrukce podle návrhu česko-amerického architekta Martina Holuba.

2005 – Dokončení nového jádra a pláště budovy společně s interiérem třetího patra. Část budovy je otevřena a využívána pro aktivity BBLA.

2007 – Zahájení rekonstrukce ostatních nedokončených prostorů, včetně velkého sálu, podle návrhu českých architektů Milana Kvíze a Atelieru M1.

2008 – U příležitosti oslav 90. výročí vzniku samostatného Československa je budova po dokončení celé rekonstrukce otevřena 30. října 2008 za přítomnosti místopředsedy vlády České republiky.

PODROBNĚJŠÍ HISTORIE ČESKÉ NÁRODNÍ BUDOVY

Česká národní budova (Bohemian National Hall) je více než sto let starý objekt situovaný v části Upper East Side na Manhattanu (východní 73. ulice, č. 321-325), který byl v minulosti centrem československého krajanského života v New Yorku. Jde o jednu z posledních dochovaných původních českých staveb v New Yorku a významný symbol působení Čechů v USA.

Objekt České národní budovy, který v novorenesančním stylu navrhl německý architekt William C. Frohne, se před sto lety stal zhmotněním snu tisíců emigrantů přicházejících z českých zemí do Spojených států amerických. New York byl vždy jedním z tradičních sídel české krajanské komunity, zvláště pak koncem XIX. století, kdy si imigranti pro svůj nový domov našli místo v horní části Manhattanu, mezi 65. a 78. ulicí. Tomuto prostoru se začalo říkat Little Bohemia - Malé Čechy. Vznik české komunity odpovídal tehdejšímu trendu, kdy si různé přistěhovalecké tábory vytvářely vlastní izolované skupiny, ve kterých pěstovaly svůj rodný jazyk, kulturu, obyčeje a společensky se sdružovaly. Zastřešující organizace českých spolků Bohemian Benevolent and Literary Association (BBLA) v rodící se české čtvrti v roce 1896 postavila ze sbírek krajanů Českou národní budovu, která se pak stala centrem českého krajanského života a pomáhala dál pěstovat tradice české kultury.

Generace příslušníků české komunity v New Yorku mohly využívat několik společenských místností, dvě učebny pro děti, baletní sál, kuželník, střelnici a velký společenský sál, v němž se často konaly sokolské bály. V budově se pořádaly přednášky, hrálo divadlo a restaurace vařila typická česká jídla. Podle pamětníků však s příchodem televize, moderní dopravy a tlakem měnícího se prostředí a doby začal spolkový život upadat. Přibližně kolem roku 1950 už česká čtvrt v okolí Národní budovy prakticky neexistovala. Začala znovu ožívat s příchodem poúnorových exulantů, kterým často trvalo nejméně dva roky, než se přes imigrační tábory v Evropě a dočasné pobyty v jiných zemích dostali do USA. Tito lidé, jak sami vzpomínají, počítali většinou s tím, že se brzy vrátí domů. A tak se znovu začal obnovovat spolkový život. Obnovená sláva české čtvrti prý trvala přibližně do poloviny šedesátých let XX. století. Pak se Malé Čechy opět začaly vylidňovat. Jednak proto, že v rekonstruované čtvrti Manhattanu stoupaly náklady na bydlení, a pak také i tím, že mnoho z krajanů podlehlo všeobecnému trendu stěhování mimo velká města. Česká národní budova poté zcela osiřela. Spolky se pronájmem některých částí budovy pokoušely udržet budovu v provozuschopném stavu, avšak s postupujícím časem se prohlubovalo její chátrání. Provoz objektu musel být v roce 1986, až na drobné výjimky, z bezpečnostních důvodů zastaven. Osud budovy a někdejšího českého záchytného bodu se zdál být zpečetěn.

Ve snaze upoutat pozornost a zachránit cenný historický objekt se podařilo BBLA v roce 1994 prosadit vyhlášení budovy architektonickou památkou města New Yorku. V roce 1995 byla z iniciativy BBLA, a rovněž na základě finančního příspěvku Ministerstva zahraničních věcí České republiky, opravena hlavní fasáda. Tehdejším cílem BBLA byla celková rekonstrukce objektu a jeho opětovné uvedení do provozu. V roce 1997 byl dokončen projekt kompletní rekonstrukce, který zpracovala architektonická kancelář Martin Holub Architects and Planners podle zadání BBLA. 

V roce 1995 byla v rámci hledání možností pomoci České republiky k záchraně budovy jako dědictví mnoha generací Čechů působících v USA nastíněna myšlenka převedení České národní budovy do majetku českého státu, jež by pak na vlastní náklady zajistil rekonstrukci a opětovné otevření budovy veřejnosti. Koncepce převodu budovy na Českou republiku pak nabyla konkrétnějších obrysů a o věci se začalo intenzivně jednat mezi BBLA a ČR koncem minulého století. Několikaletá jednání vyústila ve schválení záměru nabytí vlastnictví budovy a k následné přípravě rekonstrukce pro potřeby vytvoření společenského a kulturního stánku České republiky a krajanských sdružení na Manhattanu v New Yorku. Vláda ČR svým usnesením ze září 1999 uložila ministrům zahraničních věcí a kultury zahájit jednání o převodu České národní budovy na Českou republiku. V předkládací zprávě tohoto usnesení uvádělo Ministerstvo zahraničních věcí předpokládané náklady na celkovou rekonstrukci ve výši přibližně 10 milionů USD. Svým usnesením z února 2000 pak schválila vláda ČR zakoupení České národní budovy v New Yorku a provedení její rekonstrukce.

Kupní smlouva mezi Bohemian Benevolent and Literary Association a Českou republikou zastoupenou Ministerstvem zahraničních věcí byla podepsána dne 31. 1. 2001 tehdejším generálním konzulem ČR Petrem Gandalovičem a prezidentem BBLA Janem Hindem Pokorným. K převedení vlastnického práva k objektu České národní budovy z krajanského spolku BBLA na Českou republiku došlo rozhodnutím příslušného amerického soudu dne 7. prosince 2001. 

V březnu 2003 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce celého objektu. Více o rekonstrukci zde. Rekonstrukce objektu byla dokončena v září 2008 a dne 30.října 2008, u příležitosti 90. výročí vzniku samostatného Československa, byla Česká národní budova slavnostně otevřena. V budově sídlí generální konzulát České republiky, České Centrum a původní vlastník objektu - krajanská organizace BBLA. Od té doby společnými silami propagují česko-americké vztahy pořádáním kulturních, společenských a vzdělávacích pořadů a akcí v souladu s původním, více než sto let starým záměrem.